Výpovědní lhůta: Co když zaměstnanec nepracuje?

Výpovědní lhůta: Co to vlastně je?

Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce od doručení výpovědi a trvá zpravidla dva měsíce. Během této doby běží pracovní poměr dál, ale co když zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nechce, nebo nemůže pracovat?

Zaměstnanec má právo se dohodnout se zaměstnavatelem na tom, že výpovědní lhůtu, nebo její část, neodpracuje. V takovém případě mu ale nevzniká nárok na mzdu, ani na dovolenou za neodpracovanou dobu. Zaměstnavatel může zaměstnanci umožnit čerpat během výpovědní lhůty dovolenou, pokud mu to umožňuje provoz. Zaměstnanec má také právo na to, aby mu zaměstnavatel poskytl během výpovědní lhůty volno pro hledání nového zaměstnání. Toto volno se poskytuje v rozsahu 1/2 týdenní pracovní doby, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. Zaměstnanec by si měl být vědom svých práv a povinností během výpovědní lhůty a v případě nejasností se obrátit na příslušné instituce, například na odborovou organizaci nebo na Inspektorát práce.

Povinnosti zaměstnance během výpovědi

I když už se vidíte v novém zaměstnání, nezapomínejte, že s tím stávajícím ještě není konec. Během výpovědní lhůty stále platí vaše pracovní smlouva a vy máte povinnost se podle ní řídit. To znamená, že i když už třeba nechodíte do práce, stále máte povinnosti, které musíte plnit. Mezi ně patří například docházet na domluvené lékařské prohlídky, účastnit se školení, která souvisí s vaší prací, nebo odevzdat rozdělanou práci. Nedodržení těchto povinností může mít pro vás nepříjemné následky, jako je například krácení dovolené nebo dokonce i odstupného. Právě proto je důležité se o svých právech a povinnostech během výpovědní lhůty informovat. Můžete se obrátit na svého nadřízeného, personální oddělení nebo na odbory.

Právo na hledání nového zaměstnání

Během výpovědní lhůty sice už zaměstnanec nemusí mít takovou motivaci pracovat, stále ale platí pracovní poměr a s ním spojené povinnosti. Zaměstnanec je povinen odvádět práci dle instrukcí nadřízeného a dodržovat pracovní dobu. Zákoník práce ale výslovně nezakazuje hledat v této době nové zaměstnání. Naopak, je to chápáno jako legitimní krok. Zaměstnavatel nesmí bránit zaměstnanci ve vyřizování osobních záležitostí, kam spadá i účast na pracovních pohovorech. Zaměstnanec by však měl postupovat eticky a ohleduplně. To znamená informovat nadřízeného o případné absenci z důvodu pohovoru s dostatečným předstihem a ne na poslední chvíli. Hledání nového zaměstnání v pracovní době je pak možné jen po dohodě se zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel nemůže bránit hledání práce

Zaměstnavatel v zásadě nemůže bránit zaměstnanci ve výpovědní lhůtě v hledání nové práce. Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má stále povinnost docházet do práce a plnit své pracovní úkoly, ale zároveň má právo hledat si nové zaměstnání. Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci bránit v účasti na pracovních pohovorech, nesmí mu zakazovat rozesílání životopisů ani jinak mařit jeho snahu o nalezení nové práce. Výpovědní lhůta je období, které má zaměstnanci sloužit k tomu, aby si našel nové zaměstnání a nebyl po skončení pracovního poměru bez příjmu. Zaměstnavatel by měl respektovat právo zaměstnance na změnu a nekomplikovat mu zbytečně situaci. Pokud by zaměstnavatel bránil zaměstnanci ve výpovědní lhůtě v hledání práce, mohl by se zaměstnanec bránit právní cestou. Zaměstnanec má ve výpovědní lhůtě nárok na placené volno na pohovor, pokud mu pohovor nevychází na dobu mimo pracovní dobu. Zaměstnanec by se měl se zaměstnavatelem domluvit na termínu volna a jeho délce.

Délka volna pro hledání práce

Zaměstnanec, který dostal výpověď a nachází se ve výpovědní lhůtě, se může ocitnout v situaci, kdy již nechce dále ve svém stávajícím zaměstnání setrvávat. V takovém případě je důležité vědět, že zaměstnanec nemá automaticky nárok na volno pro hledání nového zaměstnání. Zákoník práce sice stanoví, že zaměstnanec má během výpovědní doby právo vyhledávat nové zaměstnání, avšak o uvolnění z práce pro tento účel musí požádat svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen žádosti zaměstnance vyhovět, a to v rozsahu alespoň 1/2 délky týdenní pracovní doby. Pokud má tedy zaměstnanec například 40hodinový pracovní týden, má nárok na alespoň 10 hodin volna týdně pro hledání nového zaměstnání. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby mu prokázal, že volno skutečně využil k hledání nového zaměstnání. Zaměstnanec by si měl proto schovávat například pozvánky na pohovory či jiné dokumenty, které by to mohly doložit.

Neplacené volno během výpovědní lhůty

Pokud jste ve výpovědní lhůtě a neuzavřeli jste s zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti v této době, neznamená to automaticky, že musíte do práce docházet. Můžete si vzít neplacené volno.

Neplacené volno není právem zaměstnance, ale je poskytováno na základě dohody se zaměstnavatelem. Doporučuje se proto o něho požádat písemně a včas, abyste zaměstnavateli umožnili vaši žádost řádně zvážit. V žádosti uveďte důvod, proč o neplacené volno žádáte, a jeho předpokládanou délku.

Zaměstnavatel není povinen vaší žádosti vyhovět. Pokud vám zaměstnavatel neplacené volno schválí, nejste v této době povinni docházet do práce a zaměstnavatel vám za tuto dobu nevyplácí mzdu. I během neplaceného volna vám však běží výpovědní lhůta.

Pamatujte, že během neplaceného volna se vám nezapočítává doba pro nárok na dovolenou a vznikají vám další povinnosti, například ohledně placení zdravotního pojištění.

Dohoda o dřívějším ukončení pracovního poměru

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru před koncem výpovědní lhůty, sepíší o tom dohodu. V ní uvedou datum, ke kterému pracovní poměr skončí. Zaměstnanec pak nemusí ve zbytku výpovědní lhůty docházet do práce.

I když zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nepracuje, stále mu náleží mzda a ostatní benefity, na které má ze zákona nebo pracovní smlouvy nárok. Zaměstnanec je i nadále povinen dodržovat pracovní kázeň a plnit pokyny nadřízených. Nesmí se dopustit ničeho, co by mohlo poškodit zaměstnavatele.

V případě porušení těchto povinností mu hrozí sankce, jako je například krácení mzdy nebo i okamžité zrušení pracovního poměru.

Nemoc během výpovědní lhůty

Pokud jste ve výpovědní lhůtě a onemocníte, je důležité znát svá práva a povinnosti. I když už možná v práci netrávíte čas, stále platí pracovní poměr a vztahují se na vás specifická pravidla.

Nemoc během výpovědní lhůty neznamená automatické prodloužení pracovního poměru. Výpovědní lhůta běží i nadále, a to i v případě, že jste v pracovní neschopnosti. Je však vaší povinností dodržovat pravidla pro omlouvání absence, stejně jako byste to dělali během běžného pracovního poměru. To znamená ihned informovat zaměstnavatele o své nemoci a dodat mu včas potřebné dokumenty, jako je například neschopenka.

Zaměstnavatel vám během výpovědní lhůty vyplácí náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci, stejně jako v běžném pracovním poměru. Po uplynutí této doby vám pak náleží nemocenská od České správy sociálního zabezpečení. Pamatujte, že dodržování těchto pravidel je důležité pro zajištění hladkého průběhu výpovědní lhůty a pro ochranu vašich práv.

Evidence pracovní neschopnosti

Zaměstnanec, který je ve výpovědní lhůtě, má i nadále povinnost docházet do práce a řádně vykonávat své pracovní úkoly, pokud se s zaměstnavatelem nedohodne jinak. V případě nemoci je zaměstnanec povinen nejpozději do 3 pracovních dnů od začátku pracovní neschopnosti doručit zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti (dále jen „PN“). Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě má nárok na náhradu mzdy v průběhu PN, a to stejně jako by ve výpovědní lhůtě nebyl. Zaměstnavatel mu tedy bude vyplácet náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Po uplynutí této doby zaměstnanci náleží nemocenské dávky od správy sociálního zabezpečení. Důležité je připomenout, že v případě porušení povinností, jako je nedodržení termínu pro doručení PN, může zaměstnavatel přistoupit k sankcím, a to i v průběhu výpovědní lhůty. Mezi tyto sankce může patřit například i okamžité zrušení pracovního poměru.

Nárok na dovolenou ve výpovědní lhůtě

Pokud jste ve výpovědní lhůtě a nepracujete, máte stále nárok na dovolenou. Zákoník práce jasně stanovuje, že zaměstnanec má právo na dovolenou i v době, kdy mu běží výpovědní lhůta. To platí bez ohledu na to, zda výpověď podal zaměstnanec nebo zaměstnavatel.

Nárok/Povinnost	Během standardní práce	Během výpovědní lhůty
Právo na mzdu	Ano	Ano (pokud zaměstnanec pracuje)
Povinnost docházet do práce	Ano	Ano (pokud není uvolněn)
Nárok na dovolenou	Ano (dle zákoníku práce)	Ano (poměrně k odpracované době)
Možnost hledání nové práce	Závisí na pracovní smlouvě	Ano (v souladu se zákoníkem práce)

Důležité je pamatovat na to, že nárok na dovolenou se odvíjí od odpracované doby. Za každý měsíc odpracovaný u daného zaměstnavatele vám náleží jedna dvanáctina z celkového počtu dní dovolené za kalendářní rok.

Pokud jste tedy u zaměstnavatele odpracovali alespoň 60 dní, máte nárok na poměrnou část dovolené i v případě, že jste ve výpovědní lhůtě a nepracujete.

Zaměstnavatel vám v takovém případě musí zbývající dovolenou proplatit.

Výpovědní lhůta je specifické období, během kterého je důležité znát svá práva a povinnosti. Nebojte se obrátit na odborníka, pokud si nejste jistí, jak v konkrétní situaci postupovat.

Co se stane, když zaměstnanec nedodrží pravidla?

Zaměstnanec, který je ve výpovědní lhůtě, má stále povinnost docházet do práce a plnit své pracovní úkoly, stejně jako před podáním či doručením výpovědi. Tato povinnost trvá až do posledního dne pracovního poměru. Pokud zaměstnanec nedodrží stanovená pravidla a neplní své pracovní povinnosti, vystavuje se riziku postihu ze strany zaměstnavatele. Mezi nejčastější postihy patří napomenutí, snížení odměny, v závažných případech i okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci náhradu škody, kterou mu svým jednáním způsobil. Je proto v zájmu obou stran, aby i v období výpovědní lhůty probíhala spolupráce korektně a v souladu se zákoníkem práce a uzavřenou pracovní smlouvou.

Výpovědní lhůta není dovolená, ale čas určený k řádnému ukončení pracovního poměru, a to jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

Zdeněk Kovář

Poraďte se s odborníkem!

Pokud se nacházíte ve výpovědní lhůtě a nejste si jisti svými právy a povinnostmi, je vždy vhodné se poradit s odborníkem na pracovní právo. Advokát specializující se na tuto oblast vám poskytne přesné a aktuální informace, které se vztahují k vaší konkrétní situaci. Může se stát, že i když jste ve výpovědní lhůtě a nepracujete, máte nárok na mzdu nebo jiné benefity. Odborník vám pomůže zorientovat se v zákoníku práce a zjistit, zda váš zaměstnavatel postupuje v souladu se zákonem. V případě, že máte pocit, že vaše práva byla porušena, vám poradí, jak postupovat a jak se domoci svých nároků. Nebojte se obrátit na odborníka s jakýmikoli dotazy, které vás v této situaci napadnou.