Co dělat, když zaměstnavatel nepodal vaše daňové přiznání?

Povinnosti zaměstnavatele při podání daňového přiznání

Zaměstnavatel má ze zákona povinnost provést roční zúčtování daně za své zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá a splní stanovené podmínky. Tato žádost musí být podána nejpozději do 15. února následujícího roku. V případě, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, může to mít pro zaměstnance nepříjemné důsledky. Je důležité vědět, že zaměstnavatel není automaticky povinen zpracovat daňové přiznání za všechny své zaměstnance, ale pouze za ty, kteří o to výslovně požádají a současně měli v daném roce příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů.

Pokud zaměstnavatel za zaměstnance daňové přiznání nepodá, přestože byl o to řádně požádán, dopouští se porušení zákonných povinností. V takovém případě může být zaměstnavateli uložena pokuta ze strany finančního úřadu. Pro zaměstnance to znamená, že musí podat daňové přiznání sám, a to i v případě, že původně spoléhal na zpracování zaměstnavatelem. V této situaci je nutné jednat rychle, protože termín pro podání daňového přiznání je stanoven na 1. dubna následujícího roku, případně na 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce.

Zaměstnavatel má v rámci své role několik klíčových povinností. Musí především vést průběžnou evidenci příjmů a srážek každého zaměstnance, vydávat potvrzení o zdanitelných příjmech a provádět měsíční odvody záloh na daň. Pro účely ročního zúčtování daně je zaměstnavatel povinen shromáždit všechny potřebné dokumenty, včetně potvrzení o případných slevách na dani nebo daňových zvýhodněních, které zaměstnanec uplatňuje.

V případě, že zaměstnavatel neprovede roční zúčtování daně, přestože byl o to řádně požádán, může se zaměstnanec obrátit na finanční úřad s podnětem k prošetření. Zaměstnanec by měl v takovém případě mít k dispozici důkaz o tom, že o roční zúčtování skutečně požádal. Může jít například o kopii písemné žádosti s potvrzením o přijetí nebo svědectví kolegů.

Zaměstnavatel je také povinen vystavit zaměstnanci potřebné dokumenty pro samostatné zpracování daňového přiznání, především potvrzení o zdanitelných příjmech. Toto potvrzení musí být vydáno do 15. února následujícího roku, případně do 15 dnů od požádání při ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, může se zaměstnanec obrátit na oblastní inspektorát práce, který může zaměstnavateli uložit sankce za porušení pracovněprávních předpisů.

Je důležité si uvědomit, že odpovědnost za správné a včasné podání daňového přiznání nese v konečném důsledku vždy zaměstnanec, i když původně spoléhal na zpracování zaměstnavatelem. Proto je vhodné situaci řešit s předstihem a nenechávat vše na poslední chvíli, aby bylo možné případné problémy včas vyřešit a vyhnout se tak sankcím ze strany finančního úřadu.

Kdy musí zaměstnanec podat přiznání sám

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání samostatně v několika specifických případech, kdy mu zaměstnavatel nemůže nebo nechce provést roční zúčtování daně. Nejčastější situace nastává, když má zaměstnanec více zaměstnavatelů současně nebo postupně během jednoho kalendářního roku. V takovém případě každý zaměstnavatel odvádí zálohy na daň samostatně, ale celkové roční zúčtování si musí zaměstnanec zpracovat sám.

Situace	Povinnost zaměstnance	Termín podání
Zaměstnavatel nepodal daňové přiznání	Podat daňové přiznání samostatně	Do 3 měsíců po zjištění
Standardní podání zaměstnavatelem	Není nutné podávat	Do 1. dubna
Více zaměstnavatelů současně	Podat daňové přiznání samostatně	Do 1. dubna

Další běžnou situací je, když zaměstnanec kromě příjmů ze zaměstnání získává také další příjmy podléhající dani, například z pronájmu nemovitosti, z podnikání nebo z kapitálového majetku. V těchto případech musí všechny příjmy uvést v daňovém přiznání a podat ho sám, protože zaměstnavatel nemá informace o těchto dodatečných příjmech a nemůže je zahrnout do ročního zúčtování.

Zaměstnanec je také povinen podat daňové přiznání samostatně, pokud jeho zaměstnavatel nesplnil svou povinnost a nepodal za něj roční zúčtování daně, i když o to byl řádně požádán. V takové situaci je důležité, aby zaměstnanec nepromeškal zákonnou lhůtu pro podání daňového přiznání, která je stanovena do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce.

Samostatné podání je nutné i v případě, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr před koncem roku a nový zaměstnavatel mu odmítl provést roční zúčtování daně. Podobně musí postupovat i tehdy, pokud zaměstnavatel zkrachoval nebo ukončil činnost a nestihl provést roční zúčtování. V těchto případech je nezbytné, aby si zaměstnanec vyžádal od bývalého zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy zaměstnanec čerpá daňové zvýhodnění nebo uplatňuje různé odpočty od základu daně. Jedná se například o úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění, penzijní připojištění nebo dary. Pokud zaměstnavatel z jakéhokoli důvodu odmítne tyto položky zohlednit v ročním zúčtování, musí zaměstnanec podat přiznání sám, aby mohl tyto daňové úlevy využít.

Je důležité si uvědomit, že nepodání daňového přiznání ve stanovené lhůtě může vést k sankcím ze strany finančního úřadu. Proto by měl zaměstnanec pečlivě sledovat, zda jeho zaměstnavatel skutečně provedl roční zúčtování daně, a v případě jakýchkoliv pochybností raději podat daňové přiznání samostatně. Při samostatném podání je také vhodné konzultovat složitější případy s daňovým poradcem, který může pomoci optimalizovat daňovou povinnost a vyhnout se případným chybám v přiznání.

Termíny pro podání daňového přiznání

Pokud za vás zaměstnavatel nepodal daňové přiznání, je důležité znát správné termíny pro jeho podání. Standardní termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna, nicméně v roce 2024 tento den připadá na velikonoční pondělí, proto se termín posouvá na následující pracovní den, tedy 2. dubna 2024. Tento termín platí pro všechny poplatníky, kteří podávají daňové přiznání v papírové formě nebo elektronicky bez nutnosti využití služeb daňového poradce.

V případě, že se rozhodnete podat daňové přiznání elektronickou formou, máte možnost využít prodlouženého termínu. Pro elektronické podání je stanovena lhůta do 2. května. Tato možnost je velmi praktická a stále více poplatníků ji využívá, zejména proto, že elektronické podání je pohodlnější a můžete jej provést z pohodlí domova prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně.

Existuje také možnost využít služeb daňového poradce, což vám poskytne ještě delší časový prostor pro podání přiznání. Pokud zmocníte daňového poradce k podání daňového přiznání, termín se automaticky prodlužuje až do 1. července. Je však nutné pamatovat na to, že plnou moc daňovému poradci musíte udělit a doručit finančnímu úřadu nejpozději do 2. dubna 2024.

V situaci, kdy zjistíte, že váš zaměstnavatel za vás nepodal daňové přiznání, ačkoli jste ho o to požádali, je nezbytné jednat rychle. Nesplnění termínu pro podání daňového přiznání může vést k finančním sankcím. Pokud podáte přiznání po stanovené lhůtě, ale do 30 dnů po uplynutí zákonného termínu, vzniká vám povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Tato pokuta však není nižší než 500 Kč a nepřesáhne 5 % stanovené daně.

Při pozdějším podání, tedy více než 30 dnů po termínu, se pokuta zvyšuje na 0,1 % stanovené daně za každý den prodlení. V tomto případě minimální pokuta činí 1 000 Kč a maximální výše může dosáhnout až 10 % stanovené daně. Je proto velmi důležité sledovat všechny termíny a v případě nejasností kontaktovat finanční úřad nebo daňového poradce.

Pokud máte příjmy pouze ze zaměstnání a zjistíte, že zaměstnavatel za vás nepodal daňové přiznání, je vhodné nejprve kontaktovat mzdovou účtární a zjistit důvody. V některých případech může jít o nedorozumění nebo administrativní chybu, kterou lze rychle napravit. Pokud však zaměstnavatel skutečně nesplnil svou povinnost, musíte situaci řešit sami a podat daňové přiznání v příslušném termínu.

Když zaměstnavatel selže ve své povinnosti podat za vás daňové přiznání, je to jako když vám někdo slíbí, že zaplatí váš účet v restauraci, ale nakonec zmizí bez placení. Vy jste ten, kdo musí situaci napravit.

Radmila Nováková

Sankce a pokuty při pozdním podání

Pokud zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nepodá za zaměstnance daňové přiznání, může to mít závažné důsledky jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Finanční úřad může v takové situaci udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Tato sankce se primárně vztahuje na zaměstnavatele, který porušil své zákonné povinnosti. Je důležité si uvědomit, že odpovědnost za podání daňového přiznání však v konečném důsledku nese samotný zaměstnanec.

V případě, že zaměstnanec zjistí, že za něj zaměstnavatel daňové přiznání nepodal, měl by neprodleně jednat. Pokud není daňové přiznání podáno do stanovené lhůty, začíná nabíhat penále ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Toto penále se počítá maximálně za 5 let. Kromě penále může finanční úřad vyměřit také úrok z prodlení, který se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 14 procentních bodů.

Zaměstnavatel může být za nepodání daňového přiznání za zaměstnance postižen nejen finanční pokutou, ale také dalšími sankcemi. V případě opakovaného porušení povinností může finanční úřad podat podnět k zahájení trestního stíhání pro trestný čin zkrácení daně. To může vést k velmi závažným důsledkům včetně možného odnětí svobody.

Pro zaměstnance je klíčové si uvědomit, že i když měl zaměstnavatel povinnost podat za něj daňové přiznání, nemůže se spoléhat pouze na jeho odpovědnost. Zaměstnanec by měl aktivně kontrolovat, zda bylo přiznání skutečně podáno. V případě zjištění, že k podání nedošlo, je nutné situaci řešit co nejdříve, aby se minimalizovaly případné sankce a penále.

Existuje možnost požádat finanční úřad o prominutí nebo snížení vyměřených sankcí. Tato žádost musí být důkladně odůvodněna a podložena relevantními důkazy. Finanční úřad přihlíží zejména k dosavadní platební morálce daňového subjektu a k tomu, zda se jedná o první pochybení nebo opakované porušení povinností.

V extrémních případech může nepodání daňového přiznání vést k exekučnímu řízení. Finanční úřad má právo přistoupit k vymáhání dlužné částky včetně všech sankcí a penále prostřednictvím daňové exekuce. To může zahrnovat zabavení majetku, srážky ze mzdy nebo blokaci bankovních účtů.

Pro minimalizaci rizik je vhodné vést si přehled o všech daňových povinnostech a termínech. V případě nejasností je doporučeno konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo přímo s finančním úřadem. Prevence a včasná komunikace s úřady může předejít vzniku závažných problémů a finančních ztrát.

Postup při zjištění nepodaného přiznání

Pokud zjistíte, že za vás zaměstnavatel nepodal daňové přiznání, je nezbytné situaci neprodleně řešit. Prvním krokem by mělo být kontaktování vašeho zaměstnavatele, ideálně písemnou formou, kde požádáte o vysvětlení situace a doložení potřebných dokumentů. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost provést roční zúčtování daně a podat daňové přiznání za své zaměstnance, pokud o to byli požádáni a splnili všechny podmínky.

V případě, že zaměstnavatel nereaguje nebo odmítá situaci řešit, je nutné se obrátit na příslušný finanční úřad. Doporučuje se navštívit finanční úřad osobně, kde můžete konzultovat vzniklou situaci s úředníkem a získat přesné informace o dalším postupu. Finanční úřad má přístup k databázi podaných daňových přiznání a může ověřit, zda bylo přiznání skutečně podáno či nikoliv.

Při návštěvě finančního úřadu si s sebou vezměte veškerou dostupnou dokumentaci - především potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele, výplatní pásky a pracovní smlouvu. Tyto dokumenty pomohou úřadu lépe posoudit situaci a stanovit správnou výši daňové povinnosti. V některých případech může být nutné podat dodatečné daňové přiznání, které lze podat i zpětně za předchozí zdaňovací období.

Je důležité si uvědomit, že nepodání daňového přiznání může mít závažné následky. Finanční úřad může vyměřit daň podle pomůcek, což často vede k vyšší daňové povinnosti, než by byla skutečná částka. Navíc mohou být uloženy sankce v podobě pokut a penále. Proto je zásadní jednat rychle a proaktivně, jakmile zjistíte, že přiznání nebylo podáno.

V případě, že se prokáže pochybení na straně zaměstnavatele, může být zahájeno správní řízení. Zaměstnavatel se vystavuje riziku vysokých pokut za neplnění svých zákonných povinností. Pro zaměstnance to znamená možnost domáhat se náhrady případné škody, která mu vznikla v důsledku nepodání daňového přiznání zaměstnavatelem.

Preventivním opatřením do budoucna je důsledná kontrola všech daňových dokumentů a komunikace se zaměstnavatelem. Je vhodné si vést vlastní evidenci a uchovávat kopie všech důležitých dokumentů. Také se doporučuje pravidelně kontrolovat svůj daňový účet prostřednictvím portálu finanční správy, kde lze ověřit stav podaných přiznání a případných nedoplatků či přeplatků.

V některých případech může být užitečné vyhledat pomoc daňového poradce, který může pomoci s řešením složitější situace a zajistit, aby byly splněny všechny zákonné povinnosti. Daňový poradce může také zastupovat poplatníka při jednání s finančním úřadem a pomoci minimalizovat případné negativní dopady nepodaného daňového přiznání.

Komunikace s finančním úřadem

Pokud zjistíte, že za vás zaměstnavatel nepodal daňové přiznání, je nezbytné okamžitě zahájit komunikaci s finančním úřadem. Nejdůležitějším krokem je neprodleně kontaktovat místně příslušný finanční úřad, pod který spadáte podle místa trvalého bydliště. Komunikaci můžete zahájit osobně návštěvou úřadu, telefonicky nebo prostřednictvím datové schránky, pokud ji máte zřízenou.

Při osobní návštěvě finančního úřadu je vhodné přinést veškeré dostupné podklady, zejména potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele (formulář Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti). Úředníci vám pomohou zjistit aktuální stav vaší daňové evidence a poskytnou informace o dalším postupu. Je důležité jednat otevřeně a vysvětlit situaci - že jste se spoléhali na zaměstnavatele, který měl provést roční zúčtování daně, ale svou povinnost nesplnil.

Finanční úřad má přístup k informacím o vašich příjmech prostřednictvím evidence, kterou vede na základě měsíčních hlášení zaměstnavatele. Pokud zjistíte problém včas, můžete požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Tuto žádost je nutné podat před uplynutím standardní lhůty, tedy před 1. dubnem následujícího roku. Prodloužení lze získat až o tři měsíce, v případě příjmů ze zahraničí až o deset měsíců.

V komunikaci s finančním úřadem je klíčová proaktivita a upřímnost. Úřad obvykle přistupuje vstřícněji k poplatníkům, kteří sami aktivně řeší vzniklou situaci, než k těm, kteří problém ignorují a čekají na výzvu. Při jednání je vhodné požádat o informace ohledně možných sankcí a jejich případného prominutí. V některých případech, zejména pokud jde o první pochybení a poplatník projeví snahu o nápravu, může finanční úřad přistoupit k prominutí nebo snížení případného penále.

Je také důležité zdokumentovat veškerou komunikaci se zaměstnavatelem ohledně daňového přiznání. Uschovejte si všechny e-maily, dopisy nebo záznamy o telefonických rozhovorech, které dokazují, že jste se snažili situaci řešit. Tyto dokumenty mohou být užitečné při jednání s finančním úřadem a mohou pomoci při žádosti o prominutí případných sankcí.

V případě, že zaměstnavatel nekomunikuje nebo odmítá poskytnout potřebné doklady, informujte o této skutečnosti finanční úřad. Ten má pravomoc zaměstnavatele kontaktovat a vyžádat si potřebné informace. Finanční úřad může také zahájit kontrolu u zaměstnavatele a prověřit plnění jeho daňových povinností. V krajním případě může být neplnění povinností zaměstnavatele předmětem správního řízení a může vést k uložení sankce.

Potřebné doklady pro dodatečné podání

Pro dodatečné podání daňového přiznání v případě, kdy zaměstnavatel nesplnil svou povinnost a nepodal za zaměstnance daňové přiznání, je nutné shromáždit několik zásadních dokumentů. Základním dokumentem je potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které by měl zaměstnavatel vystavit nejpozději do 15. února následujícího roku. Toto potvrzení obsahuje detailní přehled všech příjmů a odvodů za předchozí zdaňovací období. V případě, že zaměstnavatel toto potvrzení nevystavil, je možné využít poslední výplatní pásky z daného roku, které obsahují kumulované údaje o příjmech a odvodech.

Dalším nezbytným dokumentem je potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření či životní pojištění, pokud si tyto položky chcete uplatnit jako daňové zvýhodnění. Tyto dokumenty standardně zasílají příslušné pojišťovny nebo penzijní společnosti na začátku kalendářního roku. Pro uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru je potřeba doložit potvrzení z banky o zaplacených úrocích za předchozí kalendářní rok.

V případě, že jste v daném roce darovali krev nebo poskytli jiný dar, který lze odečíst od základu daně, je nutné doložit potvrzení o těchto darech. U dárcovství krve se jedná o potvrzení z transfuzní stanice, u finančních darů pak potvrzení od příjemce daru. Pokud jste absolvovali nějaké zkoušky prokazující další kvalifikaci související s výkonem výdělečné činnosti, nezapomeňte přiložit doklady o zaplacení těchto zkoušek.

Pro rodiče je důležité mít k dispozici rodné listy dětí nebo jiné dokumenty prokazující nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti. V případě, že druhý z rodičů neuplatňuje daňové zvýhodnění, je vhodné mít jeho písemné prohlášení o neuplatnění. Pokud jste během roku změnili zaměstnavatele, budete potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů.

Pro správné vyplnění dodatečného daňového přiznání je také důležité mít k dispozici evidenci případných příjmů z jiných zdrojů, například z pronájmu, příležitostných činností nebo kapitálového majetku. Tyto příjmy je nutné do přiznání zahrnout a doložit příslušnými doklady. V případě příjmů ze zahraničí je třeba doložit potvrzení o zdanitelných příjmech ze zahraniční a případně také potvrzení o zaplacené dani v zahraničí.

Při dodatečném podání je také nezbytné přiložit písemné vysvětlení důvodů, proč nebylo daňové přiznání podáno včas a proč ho nepodal zaměstnavatel. Toto vysvětlení může pomoci při případném řešení sankčních poplatků nebo penále. Je vhodné k němu přiložit veškerou komunikaci se zaměstnavatelem týkající se této situace, včetně případných upomínek nebo žádostí o podání daňového přiznání.

Možnosti nápravy situace

V případě, že zaměstnavatel nesplnil svou zákonnou povinnost a nepodal za zaměstnance daňové přiznání, existuje několik způsobů, jak tuto nepříjemnou situaci napravit. Prvním a nejdůležitějším krokem je okamžitě kontaktovat příslušný finanční úřad a informovat je o vzniklé situaci. Je vhodné tuto komunikaci provést písemnou formou, ideálně doporučeným dopisem, aby existoval důkaz o tom, že jsme situaci začali aktivně řešit.

Zaměstnanec má právo požadovat po zaměstnavateli veškeré potřebné dokumenty, zejména potvrzení o zdanitelných příjmech a funkčních požitcích a o sražených zálohách na daň. Pokud zaměstnavatel odmítá tyto dokumenty vydat, je možné se obrátit na finanční úřad, který má pravomoc tyto informace od zaměstnavatele vyžádat. V krajním případě lze podat podnět na inspektorát práce, který může zaměstnavateli udělit sankce za neplnění zákonných povinností.

Důležitým aspektem je dodržení zákonných lhůt pro podání daňového přiznání. I když původní termín již mohl uplynout, je nezbytné podat daňové přiznání co nejdříve, aby se minimalizovaly případné sankce. Finanční úřad může v odůvodněných případech prominout pokuty a penále, zejména pokud prokážeme, že jsme situaci nezavinili a aktivně ji řešíme.

Při samostatném podání daňového přiznání je možné využít služeb daňového poradce nebo účetního. Tito odborníci mohou pomoci nejen se sestavením přiznání, ale také s komunikací s finančním úřadem a případným vyjednáváním o prominutí sankcí. Je důležité shromáždit veškeré dostupné doklady o příjmech, včetně výplatních pásek, bankovních výpisů a pracovní smlouvy.

V případě, že zaměstnavatel již neexistuje nebo je v insolvenci, lze potřebné informace získat z databází správy sociálního zabezpečení, kde jsou evidovány údaje o odvodech pojistného. Tyto informace mohou posloužit jako podklad pro sestavení daňového přiznání. Zaměstnanec má také možnost požádat finanční úřad o výpis z evidence záloh na daň, které za něj zaměstnavatel v průběhu roku odvedl.

Preventivním opatřením do budoucna je pravidelná kontrola, zda zaměstnavatel plní své povinnosti. Je vhodné si každý rok vyžádat potvrzení o podání vyúčtování daně a uchovávat si kopie všech relevantních dokumentů. V případě pochybností je lepší situaci řešit okamžitě, než čekat na případné problémy. Zaměstnanec by měl také zvážit možnost podávat daňové přiznání samostatně, i když to zákon přímo nevyžaduje, aby měl lepší přehled o své daňové situaci.

Pokud se situace opakuje nebo zaměstnavatel dlouhodobě neplní své povinnosti, je na místě zvážit změnu zaměstnání, protože takové jednání může signalizovat i další problémy v hospodaření firmy. V každém případě je klíčové jednat proaktivně a nenechat situaci dojít do bodu, kdy by mohly vzniknout vážnější právní nebo finanční důsledky.

Kontrola správnosti údajů od zaměstnavatele

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost za své zaměstnance provádět roční zúčtování daně a podávat daňové přiznání, pokud o to zaměstnanec požádá a splní stanovené podmínky. Nicméně mohou nastat situace, kdy zaměstnavatel tuto povinnost nesplní nebo údaje v daňovém přiznání nejsou správné. V takovém případě je nezbytné, aby zaměstnanec provedl kontrolu všech relevantních dokumentů a údajů, které zaměstnavatel zpracoval.

Prvním krokem je vyžádání si mzdového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Tyto dokumenty obsahují detailní přehled o všech příjmech, odvodech a slevách na dani za celý kalendářní rok. Je důležité zkontrolovat, zda uvedené částky odpovídají skutečně vyplaceným mzdám a zda byly správně uplatněny všechny daňové slevy a zvýhodnění, na které má zaměstnanec nárok.

V případě zjištění nesrovnalostí by měl zaměstnanec neprodleně kontaktovat mzdovou účetní nebo přímo zaměstnavatele a požádat o vysvětlení či opravu. Pokud zaměstnavatel nereaguje nebo odmítá situaci řešit, má zaměstnanec právo obrátit se na příslušný finanční úřad. Ten může provést kontrolu a případně uložit zaměstnavateli sankce za nesplnění zákonných povinností.

Zaměstnanec by měl věnovat zvláštní pozornost kontrole následujících údajů: správnost výpočtu superhrubé mzdy, uplatnění všech slev na dani (například na poplatníka, na manželku, na děti), správnost výpočtu sociálního a zdravotního pojištění, a také zohlednění případných benefitů a dalších příjmů. Důležité je také ověřit, zda byly správně započítány všechny měsíce, ve kterých byl pracovní poměr aktivní.

V situaci, kdy zaměstnavatel vůbec nepodal daňové přiznání, ačkoliv o to zaměstnanec řádně požádal, musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám. Pro tento účel je nutné shromáždit veškerou dostupnou dokumentaci, včetně výplatních pásek, mzdových listů a potvrzení o zdanitelných příjmech. Termín pro podání daňového přiznání je v tomto případě standardní, tedy do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce.

Je také vhodné vést si vlastní evidenci příjmů a pravidelně kontrolovat výplatní pásky, aby bylo možné případné nesrovnalosti odhalit co nejdříve. Zaměstnanec by měl mít přehled o svých nárocích na daňové úlevy a aktivně komunikovat se zaměstnavatelem ohledně jejich uplatnění. V případě nejasností je možné konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo přímo s pracovníky finančního úřadu, kteří mohou poskytnout odbornou pomoc a guidance při řešení vzniklé situace.

Právní ochrana zaměstnance

Zaměstnanec má v případě, že za něj zaměstnavatel nepodal daňové přiznání, několik možností právní ochrany. Základním právem zaměstnance je obrátit se na příslušný finanční úřad, kde může podat stížnost na postup zaměstnavatele. Finanční úřad má povinnost situaci prošetřit a případně zahájit s daným zaměstnavatelem správní řízení.

V pracovněprávní rovině může zaměstnanec využít ustanovení zákoníku práce, který jasně stanovuje povinnosti zaměstnavatele v oblasti daňové evidence a odvodu daní. Pokud zaměstnavatel tyto povinnosti neplní, dopouští se porušení pracovněprávních předpisů. Zaměstnanec může v takovém případě podat podnět k inspektorátu práce, který má pravomoc provést kontrolu u zaměstnavatele a případně udělit sankce.

Další možností právní ochrany je podání žaloby k příslušnému soudu. V tomto případě se jedná o občanskoprávní spor, kde zaměstnanec může požadovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku nepodání daňového přiznání zaměstnavatelem. Škoda může zahrnovat například penále, které musel zaměstnanec uhradit finančnímu úřadu, nebo náklady spojené s dodatečným podáním daňového přiznání.

V případě, že zaměstnavatel dlouhodobě neplní své povinnosti v oblasti daňové evidence, může zaměstnanec zvážit také okamžité zrušení pracovního poměru dle zákoníku práce. Tento krok by však měl být důkladně zvážen a ideálně konzultován s právním zástupcem, neboť může mít závažné důsledky pro obě strany pracovněprávního vztahu.

Zaměstnanec má také právo obrátit se na odborovou organizaci, pokud u zaměstnavatele působí. Odborová organizace může v zastoupení zaměstnance jednat se zaměstnavatelem a požadovat nápravu situace. V některých případech může být tento postup efektivnější než individuální jednání zaměstnance.

Pro účinnou právní ochranu je důležité, aby si zaměstnanec vedl podrobnou dokumentaci všech okolností případu. To zahrnuje zejména komunikaci se zaměstnavatelem, výplatní pásky, pracovní smlouvu a další relevantní dokumenty. Tyto podklady mohou být klíčové při případném soudním řízení nebo jednání s úřady.

V neposlední řadě má zaměstnanec možnost využít služeb daňového poradce nebo právníka specializujícího se na pracovní právo. Tito odborníci mohou pomoci s přípravou právní strategie, zastupováním před úřady nebo soudem a zajištěním maximální možné ochrany práv zaměstnance. Náklady na právní zastoupení mohou být v případě úspěchu ve sporu vymáhány po zaměstnavateli jako součást náhrady škody.

Je také důležité zmínit, že zaměstnavatel nese odpovědnost za správnost a včasnost podání daňového přiznání za své zaměstnance. Pokud tuto povinnost poruší, může mu být uložena pokuta ze strany finančního úřadu, a to nezávisle na případném sporu se zaměstnancem.